|
|
Zrcadlení motivů kritiky křesťanství F. Nietzscheho ve vězeňské teologii D. Bonhoeffera
Pavlík, Martin ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Zrcadlení motivů kritiky křesťanství F. Nietzscheho ve vězeňské teologii D. Bonhoeffera" se pokouší nahlížet Bonhoefferovy myšlenky tzv. nenáboženské interpretace rozvíjené v jeho dopisech psaných z vězení ve světle kritiky křesťanství vyslovené Friedrichem Nietzschem. První kapitola poskytuje při pohledu do interpretační historie bonhoefferovského bádání stručný přehled minulých i současných pokusů pojednat Bonhoefferův vztah k filosofii. Druhá kapitola představuje základní obrysy a klíčová témata kritiky křesťanství nejprve v Nietzscheho spise Antikrist a následně v Bonhoefferových vězeňských teologických dopisech. Poslední kapitola přechází ke srovnání nejnápadnějších motivů úvah obou autorů ve výše nastíněném rámci. Překryv vybraných námětů z pera těchto dvou německých myslitelů nachází zejména v otázkách filosofie života, pojetí dospělého člověka, a také v jejich kritice křesťanství odvracejícího se od tohoto světa směrem k transcendentní říši "onoho světa" (v němčině vyjadřováno rozdílem mezi výrazy "Diesseits" a "Jenseits"). Bonhoefferovy myšlenky o zvěstování evangelia modernímu, tedy dospělému člověku osvobozenému od falešných, náboženských nánosů, který se cítí být silným, zdatným a duchovně zdravým, mohou být inspirovány Nietzscheho nárokem na odstranění všech "zásvětí",...
|
|
|
Transcendentální zkušenost Karla Rahnera jakožto východisko reflexe věrohodnosti křesťanství
Šenovský, Jakub ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Název: Transcendentální zkušenost Karla Rahnera jakožto východisko reflexe věrohodnosti křesťanství Abstrakt: Tato diplomová práce se šířeji zabývá otázkou, jak (a případně i zda) je možné v dnešní době ospravedlnit křesťanskou víru, a to především vůči těm, kteří nejsou věřící. Konkrétněji se však věnuje řešení této otázky u Karla Rahnera. Základním východiskem jeho řešení je takzvaná "transcendentální zkušenost", která je všem lidem společná a natolik zásadní, že bez ní není možné žádné myšlení ani jednání. Při vší své zásadnosti pro člověka je však rovněž skrytá, což představuje základní problém při jejím objasňování. V této diplomové práci si všímám konkrétního vypracování této záležitosti nejprve ve spisu Hörer des Wortes a posléze ve spisech spíše z Rahnerova pozdějšího myslitelského období: Gotteserfahrung heute, Gotteserfahrung und Selbsterfahrung a Základy křesťanské víry.
|
|
|
Jednota Církve - partikulární církve a univerzální církev. Z ekleziologie Henri de Lubaca
Macek, Petr ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Jednota Církve - partikulární církve a univerzální církev: Z ekleziologie Henri de Lubaca Bibliografická citace Jednota Církve - partikulární církve a univerzální církev [rukopis] : Z ekleziologie Henri de Lubaca : bakalářská práce / Petr Macek ; vedoucí práce: ThLic. Prokop Brož, Th.D. -- Praha, 2013. -- 45 s. Anotace Cílem práce je představit část eklesiologického díla Henri de Lubaca věnovanou vnější struktuře církve. Práce je založena na reflexi de Lubacovy knihy Les églises particulieres dans l'Église universelle provedené v celkovém kontextu jeho teologického myšlení. Mezi dílčí cíle práce patří vymezení vztahu mezi partikulárními církvemi a církví univerzální a na něm analyzovaných teologických principů institucionálního uspořádání církve. Základním principem, z kterého práce vychází, je teologicky definovaná jednota církve. Práce si dále všímá vztahu mezi církví a kulturou, problému akulturace a vztahu mezi jednotou a pluralitou v církvi. Na základě analýzy de Lubacova díla dochází k závěru, že církev jako viditelná instituce je v základu formována teologickými principy a představuje proto zcela jedinečný typ společenské organizace. Klíčová slova Henri de Lubac, teologie 20. století, ekleziologie, jednota církve, univerzální církev, partikulární církve
|
host ::
RSS.